Darovaná básnička - aneb poděkování Annie*3

8. července 2016 v 20:28 | Vee |  Při pátku

Dnešní článek PŘI PÁTKU bude věnován Annie, kdy mě opravdu zaskočila a potěšila. Měla jsem od Annie déle slíbenou báseň, která měla být věnována kávě.
Shodou okolností, jsem seděla v mé oblíbené kavárně, kde jsem popíjela Ice Mocha. Nejen, že pro mě a přítele měly slečny, které zde pracují překvapení, ale i Annie. Překvapení bylo takové, že nám na věrnostní kartičku nabili 300 kč, za to, že do knihy návštev přítel nachystá milé překvapení nejen čtenářům té knihy, ale i zaměstnankyním. Tenhle příběh až jindy :) Zaserfuju na Annin blog, kde měla báseň už být. A ejhle! Byla tam, a musím říct, že při jejím čtením mi zůstala pusa dokořán. Opravdu jsem byla mile zaskočena. No posuďte sami:
Do sladké chuti té jemné krásy
Vpíjím svoje pocity
Ta vůně hladí moje vlasy
A duši v kusy rozbity
Na jazyku pálí jak kdysi Tvá ústa
Zůstala jsem prázdná, uzamčená, pustá
Je sladká, voní domovem
Ona je mým příkrovem
Lžičkou čeřím hladinu v šálku
A myšlenky překonají každou dálku
Lidi přišli a ztratili se
Jen ona se mnou už roky dýše
Už sedlina na dně chladne
A já dívám se z okna kradmě
Letní ráno červencové
Jeden jak druhý jsou mí dnové
A každý ráno je dvě lžičky kávy
K ní noviny a z rádia zprávy
Annie
Ještě jednou ti moc děkuji, Annie. Opravdu mě mile potěšila!:)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama