Pocity ... Během týdne

17. února 2016 v 21:32 | Vee |  Pocity

Poctiy ... Během týdne

Tento týden je pro mě trošku stresující. Do školy k nám přišla inspekce až z ministra školství, takže je tam strašné dusno. Učitele i žáci jsou ve stresu a atmosféra nic moc. Chtějí po nás vyšší nároky než obvykle, ale to k tomu bohužel patří. Taky toho mám docela dost písemek, protože jsem celý minulý týden chyběla, když jsem byla nemocná. Do toho všeho mi vlezla jedna situace ze včerejška, při které jsem si připada jak totální *. Nebyla to chyba z mé strany.
Klasicky, jako každé ráno, dojdu na zastávku a počkám na autobus, který jede do nedaleko vzdáleného města. Nasadila jsem si sluchátka, pustila písničky a alespoň na chvilku jsem přestala myslet na to, jaká atmosféra mě ve škole čeká. Začala jsem přemýšlet nad situací, která mi nenechala prázdnou hlavu. Ať jsem sebevíc chtěla, nešlo to z hlavy dostat. Možná to dělalo to, že jsem si to nechala pro sebe a dusila jsem to v sobě jako pokaždé. Opět jsem se ponořila do myšlenek tak, že jsem nevnímala lidi okolo mě. Vnímala jsem jen písničky, které mi hrály ve sluchátkách, a myšlenky, které mi běhaly hlavou. Ale pak nastala chvilka, kdy jsem vystoupit musela. Ještě k tomu, když tam byla taková zima. Došla jsem do školy, kde mi aspoň trošku zvedly náladu kamarádky. Mám je opravdu ráda. Ale i přesto sem tam na mě přišly chvilky, kdy mě myšlenky stahovaly dolů. A pak přišlo to, kvůli čemu si připadám v poslední době ne že špatně, ale zvláštně. Dalo by se říct, že jsem nemocná. Neumím si moc povídat s lidmi, které neznám nebo k nim nemám "citový" vztah. Raději se od nich držím dál a snažím se s nimi komunikovat jen, když je to nutné. Taky mi doktorka nedávno sjistila nízký tlak. Už dva roky mám "stavy", že omdlívám a mám takové "záchvaty", dalo by se říct. Podle psychologického vyšetření to ukazuje na příčinu právě kvůli těm "sociálním" skupinám apodobně. Teoreticky by se dalo říct, že mám "sociální fobii". Mám strach co si kdo o mě co myslí a podobně. Taky na to beru antidepresiva.. No.. Ale ve čtvrtek, do naší třídy, se přijde podívat komise. Třídní učitelka, která nás na rozbor praxe učí, některým rozdala úkol povyprávět celou praxi, kterou vykonáváme každých čtrnáct dní. Jmenovala pár spolužaček a moji sestru. Sestra o přestávce za ní byla, kvůli toho, že neví jestli na určitou hodinu dorazí, neboť má odběry krve před operací kolene. Třídní učitelka ji řekla, že tentokrát udělala vyjímku, aby se mi neudělalo zle a neomdlela tam. Ale, že se to později bude muset řešit a vůči ostatním to není fér. Chápu, že to možná není fér, jenomže.. Nemůžu za to, že se mi to děje. Nemůžu za to, že už dva roky, mě z toho lékaři nemůžou dostat. Tak strašně mě mrzí to, že tohle mám, ale pevně věřím, že to jednou skončí.

Vaše Vee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama